Pokud chce stát i nadále podporovat zaměstnanecké stravování, měl by upřednostnit systém zaměstnaneckých kantýn a současný systém zaměstnaneckých stravenek tlačit k digitalizaci a denním limitům na platbu. Naopak stravenkový paušál, zavedený před dvěma roky, se v tomto směru neosvědčil, nové strávníky do systému téměř nepřinesl, pracovníci peníze z paušálu ve většině případů nevyužívají k nákupu obědů v pracovní době, naopak pro firmy se stává zajímavým nástrojem daňové optimalizace.
Stravenkový paušál byl zaveden na začátku roku 2021 jako alternativa ke stávajícímu systému příspěvků zaměstnavatele na stravování jeho zaměstnanců např. prostřednictvím stravenek. V praxi tedy zaměstnanec, který preferuje stravenkový paušál, nedostane příspěvek zaměstnavatele skrze stravenky, ale jako nezdaněný peněžitý benefit ke standardní mzdě, který pak může utratit prakticky na cokoliv dle vlastního uvážení. Nicméně jak ukazuje aktuální analýza Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), deklarovaný záměr Ministerstva financí ČR se minul účinkem.
V čem je problém?
„Pokud přijmeme tezi, že podpora zaměstnaneckého stravování přináší společenský užitek, má smysl zamýšlet se nad tím, jaká forma podpory přináší společnosti tohoto užitku nejvíce,“ uvedl k motivům vzniku analýzy Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA, a dodává: „Právě to jsme udělali v naší práci. Ta tím poskytla i prostor pro zhodnocení dopadů evropského experimentu jménem stravenkový paušál, zavedeného vládou Andreje Babiše v lednu 2021.“
Studie, která se mimo stravenkového paušálu věnuje i dalším využívaným nástrojům podpory zaměstnaneckého stravování, tedy stravenkám a zaměstnaneckým kantýnám, přesvědčivě dokazuje, že paušál zůstal daleko za očekáváním. „Stravenkový paušál je nefunkční z hlediska podpory zaměstnaneckého stravování, neboť do systému prakticky nepřibývají noví účastníci. Oproti proklamovanému milionu nových zaměstnanců činí za téměř dva roky fungování nárůst pouhých 55 tisíc osob, z nichž navíc pouze čtvrtina využívá nástroj k zamýšlenému účelu, tedy k úhradě stravy v pracovní době,“ vysvětlil Jan Šincl, analytik CETA. Paušál tak naplňuje rysy nástroje využívaného spíše k daňové optimalizaci, a má tak i negativní fiskální dopady. „Ty v letošním roce odhadujeme na 3,8 až 5,6 miliard Kč, v příštích letech pak mohou mnohonásobně narůstat podle toho, jak moc se firmy pod tlakem aktuální těžké situace ke stravenkovému paušálu rozhodnou sahat,“vysvětluje Šincl.
Nejlepší variantou jsou zaměstnanecké kantýny, alternativně pak stravenky v digitální podobě
Naopak velmi efektivní jsou z pohledu plnění zamýšleného účelu zaměstnanecké kantýny. Primárním cílem zaměstnaneckého stravování by tak mělo být zachování tohoto konceptu a podpora stávajícího trendu zvyšování kvality. Efektivní a levnou alternativu pro zajištění podpory stravování nabízí i stravenky. Zde je ale nutné podporovat taková řešení, která jednak reflektují účelovost, tedy stravování v pracovní době, a zadruhé snižují administrativní zátěž všech zainteresovaných stran. Z analýzy podpory stravování v členských státech EU pak vyplývá, že takovým řešením je nekompromisní tlak na digitalizaci systému a jeho kompletní převedení do elektronické podoby, podpořený zavedením limitu na denní platbu stravenkami. To velmi dobře zajistí plnění účelu, pro nějž byl tento regulatorní nástroj implementován.
Jaké dopady přinesl stravenkový paušál pro restaurační provozovny?
Podporu zaměstnaneckého stravování velmi intenzivně sledují i podnikatelé v gastronomii, neboť ztráta účelovosti v podpoře zaměstnaneckého stravování se jich přímo a nepříznivě dotýká. „Jen v letošním roce bude stravenkový paušál stát restaurace a kantýny na tržbách přes deset miliard korun, a tím postrádá svůj účel. Pro představu to znamená, že kvůli paušálu přicházejí restaurace o každý pátý oběd. Zákazníci na něj zkrátka nepřijdou a hledají si levnější náhražky,“ vysvětlil Luboš Kastner, člen představenstva Asociace malých a středních podniků a garant platformy „Moje restaurace“.
Má smysl podporovat zaměstnanecké stravování?
Bezpochyby ano. Jak navíc upozorňuje Pavel Suchánek, odborník na výživu z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), zaměstnanecké stravování není z pohledu výživy a zdraví člověka jen souhrn energetické hodnoty bílkovin, sacharidů a tuků, ale jeho dopad na zdraví zaměstnanců je daleko širší. „Klíčové jsou tři věci: Pravidelný rytmus přijímání stravy v určitou denní dobu zlepšuje kvalitu trávení a využívání živin, na rozdíl od nepravidelného, nárazového a impulzivního stravování. Druhým aspektem je stravovací hygiena a třetím, neméně důležitým, pak pestrost ve složení stravy – dopady snížené pestrosti stravování ukázal COVID, nárůst problémů s obezitou nebo cukrovkou 2. typu bude stát veřejné zdravotnictví desítky miliard korun,“ uvedl Suchánek.
MICHAEL FANTA, senior analytik CETA, výzkumný pracovník UJEP
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
