Rozdíly v kvalitě vyučování nebo v oblibě soukromých a veřejných vysokých škol jsou předmětem mnoha debat. Systémy školství se také liší napříč všemi členskými státy EU. Dlouhodobý trend vývoje počtu vysokoškolských studentů ale napovídá, že soukromé školství získává stále větší oblibu.
Ve státech EU studuje průměrně 20 % vysokoškoláků na soukromých vysokých školách a 80 % pak na veřejných. Největší podíl soukromého vzdělávání lze pak sledovat zejména v Litvě, na Kypru, v Belgii, Finsku, Polsku, Francii či Španělsku. Naopak největší podíl veřejného vzdělávání dosahuje v Řecku, Lucembursku, Dánsku, Irsku, Estonsku, Chorvatsku nebo také Česku.
Graf: Rozložení vysokoškolských studentů dle soukromých a veřejných škol ve státech EU (2020)
Zdroj: Eurostat
Obliba soukromého školství napříč EU roste
Co na to dlouhodobý trend? Celkový počet vysokoškolských studentů vzrostl mezi roky 2013 a 2020 o 8,8 % na více než 18 milionů. Nicméně počet studentů studujících veřejné vysoké školy vzrostl ve stejném období o 0,2 % (14,4 milionů), zatímco počet studentů navštěvující soukromé vysoké školy vzrostl o více než 25 % (aktuálně 3,6 milionu).
Kolik vysokoškoláků má aktuálně Česká republika?
V roce 2021 studovalo v tuzemsku vysokou školu více než 304 tisíc studentů, přičemž 276 tisíc jich navštěvovalo veřejné instituce a 28 tisíc soukromé. Soukromou vysokou školu tedy v České republice volí přibližně 10 % studentů, přičemž tento podíl dlouhodobě klesá. Největšímu zájmu se soukromé vysoké školy těšily v roce 2010, kdy je navštěvovalo 57 tisíc studentů (17 % všech vysokoškoláků).
Který ze systémů vzdělávání je lepší?
Umístění univerzit v jednom ze světových komparativních žebříčků QS World Universtity Ranking hovoří poměrně jasně pro systémy, kde převládá soukromé školství. Do první pětistovky univerzit se vešlo např. 46 britských univerzit, kde je povaha univerzitního vzdělávání čistě soukromá. Pomineme-li ale Velkou Británii, do první pětistovky se také umístilo např. 7 belgických univerzit, 7 Finských, 13 francouzských, 12 španělských, 6 rakouských, 4 portugalské a 13 italských.
Naproti tomu umístění univerzit pocházejících ze států kde převládá veřejné školství je o poznání slabší. Výjimku představuje Německo s 29 univerzitami v první pětistovce (15 % podíl soukromého školství), Švédsko s 8 univerzitami, Česko se třemi, Irsko a Dánsko po 5.
MICHAEL FANTA, senior analytik CETA, výzkumný pracovník UJEP
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
