Česká vědecká centra a zařízení patří ke světové špičce, nyní jim ale hrozí omezování činnosti a odstávky, což by významně zpomalilo výzkum v ČR. Energetické náklady mnohých tuzemských výzkumných infrastruktur totiž stouply o více než 100 %.
Energetická situace byla rovněž jedním z témat prestižní globální konference o výzkumných infrastrukturách ICRI, kterou se díky českému předsednictví Rady EU podařilo letos hostovat v Brně. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.
Zdražování cen energií nedopadá jen na průmysl a domácnosti, ale také na vědecká zařízení a vědecké infrastruktury (špičková zařízení a služby využívané k provádění výzkumu). Například podíl nákladů na energie na celkových provozních nákladech dolnobřežanského výzkumného centra ELI Beamlines, který se zaměřuje na laserovou techniku, stoupl z 8 % na 20 %. „Kvůli bankrotu společnosti Lumius, se kterou jsme měli obdobně jako řada dalších výzkumných institucí sjednanou smlouvu na dodávku elektrické energie, došlo počátkem roku 2022 k více než dvojnásobnému navýšení ceny, konkrétně z 2,6 korun na 5,8 korun za kWh. Oproti předpokladu na tento rok to při plánované spotřebě 10 000 MWh ročně a započtení dodávek v režimu DPI (dodavatel poslední instance) představuje nárůst cca 40 milionů korun,” vysvětluje Roman Hvězda, ředitel výzkumného centra ELI Beamlines.
Výrazné zdražování potvrzují i další české vědecké instituce. Mezi ty patří i brněnský CEITEC, v němž vědci vyvíjí pokročilé materiály a nanotechnologie. „Rozpočet na energie je pro rok 2022 téměř dvojnásobný ve srovnání s rokem 2021,“ přibližuje situaci tajemník centra CEITEC Michal Marcolla a dodává: „Na celouniverzitní úrovni se v souvislosti s energetickou krizí podnikají úsporná opatření a Masarykova univerzita navíc již dlouhodobě realizuje politiku udržitelného rozvoje, jejíž součástí jsou i investice do úspornějších a životnímu prostřední přátelštějších technologií. Zefektivňování nebo částečné omezení činnosti některých pracovišť nelze vyloučit zejména s ohledem na další zdražování energií v roce 2023.“
Ceny elektřiny
Zdroj: Eurostat
Bez státní podpory může dojít k delším odstávkám výzkumných infrastruktur
Členské instituce Mezinárodního sdružení biomedicínských výzkumných institucí ze zemí střední a východní Evropy Alliance4Life již vyzvaly národní vlády, aby navýšily financování výzkumných infrastruktur. Výzkum v experimentální biomedicíně je extrémně energeticky náročný, bude ho tak potřeba zahrnout do vládních programů podpory, jinak se bude potýkat se značnými (mnohdy i existenciálními) problémy.
Česká vláda přitom ve srovnání s Evropskou unií vynaložila v roce 2020 na vědu a výzkum 0,34 % českého HDP, což byl druhý nejvyšší podíl z evropské sedmadvacítky, vyplývá to z posledních dat Eurostatu. Neznamená to ale, že by česká věda byla druhá nejlépe financovaná v EU. „Česko se sice ve financování vědy a výzkumu umístilo v EU na velmi lichotivém místě, pokud do něj ale započítáme i jiné zdroje, například soukromý sektor, propadne se Česko až na desáté místo, jak to vyplývá z Indexu prosperity Česka,” vysvětluje Milan Mařík, analytik portálu Evropa v datech.
Výdaje na vědu a výzkum
Zdroj: Eurostat
Pokud vlády nepřistoupí k finanční podpoře nebo se výzkumným infrastrukturám nepovede sehnat jiné zdroje, může dojít až k úplné odstávce. „Intenzivně jednáme s členskými státy mezinárodního konsorcia ELI ERIC, které od roku 2023 plně přebírá odpovědnost za provoz ELI Beamlines, o možnostech finanční kompenzace. V případě, že by k tomu nedošlo, bylo by nutné přistoupit k delší úplné odstávce. Vzhledem k technologickému propojení budovy a technologií by centrum muselo být mimo provoz na cirka 3–4 měsíce. Taková situace by znamenala významné snížení možnosti využívat experimentálních kapacity ze strany externích vědeckých skupin,” říká Roman Hvězda.
Situace ale není všude stejná, a ne vždy je zvažováno omezení výzkumu. „Naše výzkumné aktivity, které se týkají vedlejších energetických produktů (VEP), ať už extrakce zájmových kovů, například lithia, nebo možného využití materiálu ve stavebnictví, jsou již v současné fázi velmi náročné. I přes zdražení energií ale neplánujeme výzkum zpomalovat nebo rušit. Díky možným výstupům z výzkumů bychom mohli získat přístup k velkému množství strategických materiálů v době, kdy je nejen energetika, ale i průmysl potřebují ke své transformaci. V případě lithia například ve výrobě akumulátorů pro využití u elektráren či rodinných domů. Ve stavebnictví VEP mohou pomoci odlehčit cementářskému průmyslu a snížit tak produkované emise skleníkových plynů,” vysvětluje Pavel Farkač ze skupiny Sev.en Energy.
S energetickými problémy se potýkají i zahraniční prestižní výzkumné infrastruktury
České výzkumné infrastruktury nejsou jediné, které čelí zdražování. Dotýká se i druhého nejdražšího vědeckého projektu na světě, a sice Velkého hadronového urychlovače (LHC) ve Švýcarsku. Jak uvádí časopis Nature, jeho běžná roční spotřeba elektřiny se blíží polovině celkové spotřeby Ženevy. LHC tak již naplánoval servisní odstávky na zimní měsíce, díky nimž sníží výdaje na energie.
Mapa velkých výzkumných infrastruktur
Zdroj: Eurostat
Situaci řešili vědci na globální konferenci v Brně
Dopady zdražování energií na výzkumné infrastruktury byly jedním z témat celosvětové konference ICRI (International Conference on Research Infrastructures) o výzkumných infrastrukturách. Účastnilo se ji na pět stovek vědců a dalších expertů z celého světa. Letošní ročník ICRI se povedlo dostat do Brna zejména díky českému předsednictví v Radě EU. O hostování této akce mají velký zájem různé světové vědecké velmoci, protože se s jejím pořádáním pojí značná prestiž.
„Přivést tak prestižní akci, jakou je ICRI, do Česka pomohlo několik okolností. Za prvé předsednictví EU, které nám jako zemi dává větší váhu na mezinárodní scéně. Za druhé výborná reputace Česka v oblasti výzkumných infrastruktur. A za třetí přispěl fakt, že Brno a Jihomoravský kraj mají i v zahraničí renomé regionu, který je s inovacemi a výzkumem dnes už nerozlučně spjat. Vědecké infrastruktury jsou rovněž jednou z hlavních priorit českého předsednictví v oblasti vědy a výzkumu,“ říká hlavní organizátor konference ICRI 2022 Ondřej Hradil z Masarykovy univerzity, který se dlouhodobě specializuje na management vědy a výzkumných infrastruktur.
Kromě energetiky experti na konferenci ICRI 2022 řešili i globální rizika. Zejména pak riziko další pandemie, která je podle nich jen otázkou času.
Foto: Pixabay
Zdroj: DFMG
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
