Pobočky německých firem v Plzeňském kraji mají značný zájem o absolventy se znalostí angličtiny i němčiny.
Zájem o němčinu na vysokých školách je však malý a stagnuje, jak uvedla ředitelka Ústavu jazykové přípravy Západočeské univerzity Jana Čepičková. Jednou z cest podpory německého jazyka na univerzitách může být těsnější spolupráce s podnikatelským sektorem.
V minulém akademickém roce se na Západočeské univerzitě (ZČU) přihlásilo na němčinu sedm set studentů, zatímco na angličtinu přes čtyři tisíce. Na letošní letní jazykovou školu ZČU se na němčinu hlásí pouze 37 lidí, na angličtinu 327. Podobný trend škola eviduje poslední čtyři roky. Přitom podle Jany Čepičkové zájem o němčinu na středních školách citelně narůstá.
Se stejnými potížemi jako plzeňská univerzita se podle Ingo Herziga z katedry němčiny potýká i Technická univerzita v Liberci. Herzig, který má ve výuce němčiny v Česku pětadvacetiletou praxi, uvádí jako velký nešvar to, že se v mnoha německých firmách mluví anglicky. „Snažíme se dělat projekty v němčině, kontaktovat studenty s firmami. Zájem o spolupráci ze strany podniků i partnerských univerzit přitom je,“ sdělil. U poboček německých firem mají velkou výhodu absolventi ovládající jak anglický, tak německý jazyk.
ZČU chystá dohodu s Průmyslovou a obchodní komorou v Řezně
ZČU u firem prosazuje, aby na výuku německého jazyka přispívaly nebo ji pomáhaly zajistit. Univerzita připravuje velkou dohodu s Průmyslovou a obchodní komorou v Řezně (IHK), tématem je i vytvoření společného fondu. „Německé pobočky mají velký zájem o naše absolventy, ale musí vidět koncepci a dlouhodobost,“ upozornil rektor univerzity Miroslav Holeček.
Jako jeden z již fungujících příkladů uvedla Jana Čepičková spolupráci s jihočeskou pobočkou firmy Bosch, která se velmi zajímá o jazykovou vybavenost studentů. Pokud se sejdou zájemci, tak firma financuje kurzy. „Ale záleží to na studentech,“ dodala.
Personalisté firem podle Čepičkové už tři roky říkají, že jazykově vybavení absolventi pro ně mají obrovskou hodnotu. „Tedy pokud umí anglicky. Řada firem už požaduje další jazyk. Komunikace v angličtině probíhá na nějaké úrovni. Ale pokud s nimi umí hovořit, třeba u piva, v němčině, jde ten obchod lépe,“ dodala.
Podle Holečka není jazyková vybavenost studentů stále na úrovni Západu. Jednou z příčin je dlouhodobý pokles státního příspěvku na vzdělávání.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
