Česká národní banka (ČNB) podle zjištění redakce portálu Zlato.cz během letošního roku celkem třikrát navýšila své devizové rezervy ve zlatě. Naposledy v září, kdy to bylo přes 400 kilogramů „žlutého kovu“.
Během října a listopadu ze zlatého pokladu neubylo, takže na konci jedenáctého měsíce bylo v trezorech ČNB celkem 10,17 tuny zlata, respektive 327 tisíc troyských uncí.
Během letošního roku ČNB podle pravidelně zveřejňovaných statistik pořídila celkem 37 000 troyských uncí zlata, což odpovídá 1 151 kilogramům. Celkem ke konci listopadu 2021 tuzemská centrální banka držela přibližně 10,2 tuny zlata, což je množství, které naposledy měla ve svých sejfech v polovině roku 2015.
Pokud odečteme letošní úbytky ze zlaté rezervy, zejména na vydávání pamětních zlatých mincí, pak v čistém činil přírůstek českého zlatého pokladu 22 000 uncí, tedy zhruba 685 kg zlata. „Žlutý kov“ do svých devizových rezerv začala ČNB opět nakupovat už loni. Celkem šlo o padesát devět tisíc troyských uncí pořízených v červnu a v prosinci 2020, tedy zhruba 1835 kilogramů zlata.
Podle výpočtů analytiků společnosti tzv. Zlatý index, který vyjadřuje poměr mezi sedmdesátitunovým zlatým pokladem při vzniku samostatné České republiky a aktuálním stavem nejcennějšího kovu v devizových rezervách centrální banky, se tak v období září až listopadu 2021 držel na úrovni 14,5 procenta. Za dobu existence Zlatého indexu jeho hodnota nikdy nebyla výš.
Podle údajů Světové rady pro zlato (WGC, World Gold Council) loni Česká republika figurovala se 7,8 tuny zlata na 78. příčce jejího žebříčku. Aktuálně si polepšila a s více než deseti tunami je na 73. pozici za Kyrgyzstánem (10,5 tuny) a před Ghanou (8,7 tuny). Pokud ale jde o poměr drženého zlata k celkové výši devizových rezerv, je Česko s 0,3 procenta na chvostě statistiky WGC.
Pokud by Česko od rozpadu federace neprodalo ani gram zlata, dnes by v žebříčku WGC pravděpodobně bylo na 45. příčce místo Dánska (66,5 tuny zlata). K největšímu výprodeji českého zlatého pokladu došlo za guvernéra Tošovského v letech 1997 a 1998, kdy se ČNB zbavila padesát šest tun zlata.
V sejfech všech světových centrálních bank se podle Světové rady pro zlato ke konci třetího čtvrtletí nacházelo více než 36 000 tun „žlutého kovu“. To je přibližně pětina veškerého zlata, které kdy bylo vytěženo. Nejvíce zlata vlastní Spojené státy, a to více než 8 133 tun, což odpovídá dvěma třetinám jejich celkových devizových rezerv. Podle letošního průzkumu WGC přibližně jedna z pěti centrálních bank hodlá v roce 2022 zvýšit své zlaté rezervy.
DAVID MARÁŠEK, hlavní analytik akciové společnosti Zlato, která patří k předním tuzemským prodejcům investičního zlata.
Foto + Zdroj: Spindoctors s.r.o.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
