Podnikatelé, kteří byli postiženi zákazem vánočních trhů, budou mít problémy prokázat ztrátu, která jim opatřením vznikla. Shodují se na tom odborníci, které EM oslovil. Týká se to programu COVID Nepokryté náklady.
Trhovci, tedy mikrofirmy do deseti zaměstnanců, kterým se tržby propadnou o osmdesát procent, budou moci čerpat kompenzace na devadesát procent nákladů. Tato kompenzace by se přitom měla zpětně vztahovat na náklady vynaložené od 1. 7. 2021.
„Problémem je již splnění dané podmínky, tedy propad tržeb o osmdesát procent. Předpokládám, že tito podnikatelé budou muset prokázat výši loňských tržeb, a letošní propad oproti loňskému roku,“ říká místopředsedkyně ČAK Monika Novotná. „Systém kompenzace by však měl pamatovat i na podnikatele, kteří začali s podnikatelskou činností v letošním roce nebo v loňském roce podnikali v jiném odvětví a podobně. Určitým řešením by tedy mohlo být to, že pokles tržeb bude vycházet z předběžné kalkulace, tedy z vynaložených nákladů a odhadu tržeb, který měly přinést.“
Je zjevné, pokračuje dále Novotná, že pro žadatele bude nezbytné prokázat i skutečnou výši vynaložených nákladů. V tomto směru se velmi těžko ocení vlastní práce podnikatelů a členů jejich rodiny (např. tzv. rodinného závodu), přitom ta ve valné většině trhů představuje nejvyšší přidanou hodnotu. To, že jim budou kompenzovány např. náklady na vstupní materiál, pro ně nebude mít tak zásadní význam. „Nadto je zjevné, že na kompenzaci dosáhnou jen ti, kdy řádně evidují své příjmy i výdaje. V tom však nevidím zásadní problém, koneckonců se jedná o zákonné povinnosti a není nutné, aby kompenzace směřovaly do šedé ekonomiky.“
Jak konstatuje člen prezídia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal, z hlediska podnikatele, který vede účetnictví nebo daňovou evidenci, by obecně neměl být problém požadované údaje zjistit či dopočítat z řádně vedeného účetnictví nebo daňové evidence. Problém by mohl být u podnikatele, který uplatňuje výdaje paušálem (to znamená, že obecně neeviduje výdaje). V tomto případě by zpětné získání některých údajů mohlo být problematické, případně minimálně obtížnější či nákladnější.
„Kompenzace jsou plněním ze státního rozpočtu, které má být jakousi satisfakcí podnikatelů odrazující je od uplatňování náhrady škody,“ vysvětluje předseda Unie daňových poplatníků Ondřej Lichnovský. Proto lze podle něj očekávat, že podnikatelé budou muset naplnění požadovaných kritérií prokázat, což v mnoha případech nemusí být nic lehkého. Každopádně nebudou-li s výsledkem spokojeni, nic jim nebrání uplatnit náhradu škody u státu podle krizového zákona. I zde ale musí počítat s tím, že musí vznik škody prokázat.
Jak uvádí předseda Podnikatelských odborů Radomil Bábek, opět jde o dotační program, který je složitý a na dotace nemá žadatel nárok – jde vždy o rozhodnutí úředníka, a proti tomu není odvolání. Složitost podmínek dotačních programů je pro příjemce rizikovým faktorem, protože až bude za dva roky finanční správa tyto programy přezkoumávat, snadno najde drobná pochybení a živnostníci pak budou dotace vracet, a to i s mastnou pokutou.
„Pro trhovce není kompenzací pokrytí nákladů, protože to jim nevrátí tržby, o které vládním zákazem přišli. Vánoční trhy jsou pro mnohé z nich hlavním obdobím příjmů, z kterých pak velkou část roku žijí. Vláda jim tyto příjmy vzala, a jako kompenzaci za to jim chce nahradit část nákladů. To je pokrytectví, na které jsme bohužel u Babišovy vlády a především u Karla Havlíčka zvyklí.“
Řešit tedy daňovou uznatelnost nákladů je podle Bábka to nejmenší, ačkoli i to je samozřejmě problematické.Podnikatelské odbory žádají vládu, aby nahradila trhovcům marně ztracené tržby, o které přišli vinou vládního rozhodnutí zakázat vánoční trhy. „A lépe, žádáme vládu, aby okamžitě zrušila zákaz vánočních trhů.“
Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
