Mimořádné prominutí daně z přidané hodnoty za dodání elektřiny nebo plynu za listopad a prosinec tohoto roku, o němž rozhodla ministryně financí Alena Schillerová, může přinést řadu komplikací. A návrh novely zákona o DPH, která má dodání elektřiny a plynu osvobodit od DPH, a to na celý rok 2022, který ministryně rovněž předložila, je v rozporu s unijním právem. Shodují se na tom daňoví odborníci, které EM oslovil.
Jak uvádí Unie daňových poplatníků, z doprovodných materiálů zveřejněných Ministerstvem financí je zřejmé, že ministryně si je vědoma toho, že její postup je v rozporu s unijním právem, které prominutí DPH ani osvobození dodávek od DPH neumožňuje. Opakuje se tak postup ministerstva, kterým byla plošně prominuta daň z přidané hodnoty z dodaných respirátorů. Unie daňových poplatníků před tímto postupem Ministerstva financí důrazně varuje. „Vše nasvědčuje tomu, že z vskutku mimořádného opatření reagujícího na bezprecedentní dopady covidové pandemie, se stává norma“, říká Ondřej Moravec, člen rady Unie daňových poplatníků. „Ukládání daní je v právním státu vyhrazeno zákonu a nikoli výnosu ministryně. Touto cestou má být dosaženo stability daňového systému, která je základní podmínkou jeho hladkého fungování. Na místo toho, aby žádoucího výsledku bylo dosaženo prostřednictvím sociálního systému, snaží se ministerstvo sociálně citlivou událost řešit zásahem, jehož důsledky nedomyslelo.“
Vzniknou spory
Argumentace ministryně, pokračuje dále vyjádření, dle něhož je přijaté opatření rychlejší a administrativně méně náročné, je zjevně nesmyslná. Byl použit nástroj, který k tomu ze své povahy není určen. To vyvolává náklady, které nutně převýší náklady vzniklé uplatněním adresných nástrojů k tomu přímo určených. „Rozhodnutí paní ministryně je natolik nejasné, že reálně hrozí, že dodavatelé elektřiny a plynu budou k promíjení daně přistupovat odlišně. Tím vznikne obrovské množství sporů, které v jednotlivých daňových řízeních bude muset rozhodnout správce daně, což může výkon správy daní zcela paralyzovat“, dodává Moravec. Je tak otázkou, zda skutečným cílem paní ministryně je pomoci potřebným osobám ohroženým skokovým navýšením cen energií, nebo spíše prezentovat svou osobu návrhem, o jehož smysluplnosti je nutno pochybovat.
Podle názoru Unie daňových poplatníků budou přínosy plynoucí z prominutí daně mezi adresáty rozloženy nerovnoměrně, a navíc zcela nahodile v závislosti na tom, kdy bude proveden odečet spotřeby energie. Celou situaci navíc ještě zkomplikuje již oznámený odchod některých obchodníků s elektřinou a plynem z trhu spojený s nutností vracet přijaté zálohy. Místo očekávaných úspor tak může rozhodnutí o prominutí daně vést ke vzniku sporů, které budou znamenat nemalé náklady.
V rozporu se směrnicemi EU
„Ač je rozhodnutí bráno jako osvobození od DPH na dva měsíce, může v praxi způsobit značné potíže. Zdanitelné plnění – dodání elektřiny nebo plynu – se totiž považuje za uskutečněné dnem odečtu z měřícího zařízení, případně dnem zjištění skutečné spotřeby,“ vysvětluje místopředsedkyně ČAK Monika Novotná. „Zcela nepochybně v praxi dojde k tomu, že odečet z měřícího zařízení bude proveden právě v listopadu nebo prosinci letošního roku a odběratelům bude vyúčtována dodávka elektřiny nebo plynu za celý rok. Na prominutí DPH potom „vydělají“ ti odběratelé, kteří v průběhu roku platili nízké zálohy a budou mít vyšší doplatek, naopak odběratelé, kteří platili vysoké zálohy a budou mít třeba přeplatek, na osvobození od DPH nedosáhnou.“
Ještě více kontroverzní je podle Novotné návrh novely zákona o DPH, kterou Ministerstvo financí předložilo ke schválení vládě. Novela totiž navrhuje osvobodit dodání elektřiny a plynu od DPH úplně, a to s nárokem na odpočet daně, dodavatelé elektřiny a plynu by tudíž nemuseli krátit nárok na odpočet u přijatých zdanitelných plnění. „Přes to, jak může být návrh novely líbivý pro spotřebitele, je nutné upozornit na to, že jde o návrh, který je v rozporu se směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Evropská komise totiž přišla jen s možností, aby členské státy uplatnily na dodávky elektřiny a plynu sníženou sazbu DPH, což by v českých podmínkách znamenalo, že je možné DPH snížit z 21 % na 10 % (druhá snížená sazba). Ministerstvo financí však tuto možnost nevyužilo a namísto toho navrhuje úplné osvobození od DPH, k čemuž ovšem nemá od Komise mandát.“
Jak konstatuje Novotná závěrem, ministryně financí sice požádala evropského komisaře pro hospodářství o podporu k možné flexibilitě aplikace nulové sazby DPH (ve skutečnosti jde o osvobození od DPH), její postup však odporuje článku 102 směrnice – ten totiž umožňuje se souhlasem Komise uplatnit sníženou sazbu DPH, avšak nejméně ve výši 5 %. Jediným legislativně správným řešením by tedy bylo zavedení 5% DPH, kterou dnes nemáme, a přeřazení dodání plynu a elektřiny do této sazby, a to se souhlasem Komise. K osvobození od DPH členský stát přistoupit nesmí. Schválení novely je tak prakticky vyloučeno.
Nejde o mimořádnou událost
Co se týká navrhované novely ZDPH, která by měla na příští rok stanovit nulovou sazbu DPH u energií, jde obecně o politické rozhodnutí, ke kterému se nevyjadřujeme. Z hlediska odborného je však nezbytné, aby tato případná změna byla schválena na úrovni EU, protože v současné době je v rozporu s evropským právem, což přiznává i samotné MF, konstatuje člen prezídia KDP Jiří Nesrovnal.
Daleko problematičtější je podle něj rozhodnutí o prominutí daně na energie na měsíc listopad a prosinec. Toto rozhodnutí, které s Komorou bohužel nebylo dopředu konzultováno, jak to bylo obvyklé v jiných obvyklých případech, působí mnoho nejasností. „I to prominutí je v tuto chvíli v rozporu s právem EU. Je zde také sporná otázka, zda nastaly podmínky pro možnost vydání takovéhoto prominutí. Domnívám se, že mimořádná událost, o které hovoří § 260 DŘ je myšlena událost typu pandemie, což potvrzuje v daném ustanovení uvedený příklad živelných pohrom. Nárůst cen, i když velmi znatelný, je obecně způsoben tržními mechanismy a velmi obtížně jej můžeme podřadit pod uvedený pojem mimořádná událost. Pak by bylo možné DPH do budoucna prominout i u jiných komodit, kde dochází k nárůstu cen, například ve stavebnictví je nárůst cen u některých vstupů také velmi vysoký.“
Je také sporné, pokračuje dále Nesrovnal, zda uvedené ustanovení umožňuje prominutí daně, která ještě nebyla vyměřena, jak je tomu v případě, nebo zda lze prominout pouze daň již stanovenou. Ne zcela jednoznačné také je, co se stane, kdyby např. někdo prostřednictvím záloh předplatil v měsíci listopadu a prosinci energie na rok či více let dopředu. To znamená, zda díky této úhradě v inkriminovaném období bude mít energie na celou dobu bez DPH. V takovém případě by zřejmě na základě daného rozhodnutí měla být celá dodávka na toto další období osvobozena od DPH. To by však platilo pouze za předpokladu, že přijatou platbu by bylo možno přiřadit jako zálohu ke konkrétní budoucí dodávce, případně budoucím dodávkám. „Toto však zřejmě nebyl cíl daného rozhodnutí a lze se setkat ze strany státní správy s názory, že by tento postup mohli posoudit jako zneužití práva V takovém případě by zřejmě byla daň doměřena dodavateli energií. To považuji minimálně za problematické. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že jsem si rozhodně vědom tíživé situace, do které se ne vlastní vinou dostali mnozí spoluobčané a firmy a je jasné, že vláda musí zasáhnout. Mělo by však být zvoleno takové řešení, které nebude v rozporu s naším či komunitárním právem, a nepřinese více problémů, nejasností a rizik než celkového užitku.“
Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
