Podle Rusnoka by ČR přijetí eura zvládla, vidí však i problémy

26.06.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Podle Rusnoka by ČR přijetí eura zvládla, vidí však i problémy

Česká republika je podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka v obecné rovině připravena na přijetí eura a přechod na

jednotnou evropskou měnu by zvládla. Stále ale přetrvává velká propast mezi Českem a eurozónou v oblasti cen a příjmů, kterou by bylo dobré před přijetím eura snížit. Guvernér rovněž kritizoval projekt Bankovní unie, tedy jednotný dohled nad finančním trhem v rámci eurozóny. Projekt označil za nedodělaný.
Guvernér ČNB má za to, že ČR by přechod na společnou evropskou měnu zvládla. „Obecně platí, že jsme na přijetí eura připraveni a určitě bychom to jako ČR zvládli. Ale je pravdou, že lépe se adaptují do měnové unie země, které mají blíže k ekonomickému jádru unie. A tam máme stále velkou propast, i když se snižuje.“
V současnosti je dle jeho názoru dohánění úrovně eurozóny, minimálně v případě mezd, poměrně slušné. „Zatímco v západní Evropě mzdy prakticky nerostou, v Česku rostou o pět procent. Samotný rozdíl v růstu ekonomiky přitom tak velký není. Když to takto poběží tři, čtyři, doufejme pět let, tak se přiblížíme mzdové úrovni eurozóny i my. Nyní je ideální doba toho využít, a to se i děje.“
Reformou kvůli přijetí jednotné evropské měny by podle Rusnoka měl projít i státní rozpočet. Přijetím eura se totiž Česko zbaví vlastní měnové politiky, která mimo jiné pomáhá regulovat vliv ekonomického cyklu. „A je dobré mít v takové situaci nástroje hospodářské politiky více pružné. Bylo by dobré mít například větší prostor pro stimulaci ekonomiky přes státní rozpočet. Je to ale těžké, když 70 procent rozpočtu jde na mandatorní a kvazimandatorní výdaje.“
Problémem je, kromě rozdílu mezd, i Bankovní unie
Jako další problém vidí Rusnok dohled nad finančním trhem v rámci eurozóny. „Bankovní unie je nedodělaný projekt. To říkám naprosto zodpovědně, aniž bych měl nějaký komplex z EU,“ uvedl. Projekt podle něj provází velká byrokracie, navíc záchranný fond nemá dost peněz na řešení případných krizí a neexistuje ani shoda na vytvoření systému evropského pojištění vkladů. Tuzemský funkční dohled je dle jeho slov dnes mnohem větší zárukou.
Podle makroekonomické prognózy Ministerstva financí je ČR aktuálně přibližně na 60 procentech cenové úrovně zemí eurozóny, když ještě před dvaceti lety to bylo zhruba 35 procent. Podle prosincových údajů ČSÚ a Eurostatu činila roční průměrná mzda v Česku v roce 2014 zhruba 345 tisíc korun, tedy 37 procent průměru Evropské unie, kde tato v roce 2014 dosáhla v přepočtu na 930 tisíc korun. Kupní síla průměrné mzdy v ČR byla podle ČSÚ na 59 procentech průměru EU. Faktem ale zůstává, že obecně u nás na průměrnou mzdu nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Důvěra na prvním místě: Co si říkají páry, které si opravdu věří?

22.09.2025, Autor: Marek Hájek

Jaké je tajemství pevných vztahů? Podle harvardských psychologů, jako jsou Dr. Robert Waldinger a Dr. Holly Parker, spočívá klíč k hluboké důvěře v pravidelných rozhovorech o deseti klíčových tématech. Pojďme se podívat, co nám věda radí a jak to funguje v českých domácnostech.

Španělská obrana v pasti: Embargo na Izrael a výzva za 2 miliardy dolarů

22.09.2025, Autor: Josef Neštický

Španělské ministerstvo obrany čelí složité situaci. Po zavedení zbrojního embarga vůči Izraeli musí nahradit klíčové vojenské technologie, což může stát až 2 miliardy dolarů. Jaké jsou důvody tohoto kroku a co to znamená pro španělskou armádu i evropský obranný průmysl?

Nvidia v šoku: Čína zakazuje AI čipy a CEO je „zklamán“

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Generální ředitel Nvidie Jensen Huang vyjádřil zklamání nad rozhodnutím Číny zakázat prodej špičkových AI čipů jeho společnosti, včetně modelu RTX Pro 6000D. Tento krok přichází v době, kdy geopolitické napětí mezi USA a Čínou stále více ovlivňuje technologický trh. 

Dánové stupňují boj proti byrokracii EU

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Dánsko se rozhodlo vzít byrokracii v Evropské unii za pačesy. S odhady administrativních nákladů dosahujících stovek miliard eur ročně a s ambiciózními plány na jejich snížení se Kodaň stává hlasem změny. Co to znamená pro české firmy a jaké jsou rizika tohoto boje?

EU plánuje další sankce proti Číně. Bude to Trumpovi stačit?

20.09.2025, Autor: Marek Hájek

Evropská unie se připravuje na další kolo sankcí proti Číně, zaměřených na firmy, které skrytě dodávají vojenské technologie Rusku. Současně na ni tlačí Donald Trump s požadavky na drakonická cla, která by mohla otřást globálním obchodem. 

EU odhalila plán, jak zasáhnout Izrael cly a sankcemi uprostřed války v Gaze

20.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie odhalila plán, jak tvrdě zasáhnout Izrael cly a sankcemi kvůli pokračující válce v Gaze. Navržená opatření, která zahrnují cla na 37 % izraelského exportu a sankce proti klíčovým politikům, však rozdělují členské státy. Jaké jsou šance na jejich schválení?

EU chce užší vztahy s Indií navzdory vazbám na Rusko

19.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie usiluje o užší vztahy s Indií, jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik světa, a to i přes její pevné vazby na Rusko. V září jsou jednání o dohodě o volném obchodu v závěrečné fázi, zatímco geopolitické napětí s USA a otázky energetické bezpečnosti Indie zůstávají na stole. Jaké šance a rizika tento krok přináší nám v Česku?

Křetínského EPH láme rekordy: Zisk 51 miliard Kč díky slovenské akvizici

19.09.2025, Autor: red

Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského hlásí za první pololetí 2025 zisk 51,4 miliardy korun, což je skokový nárůst oproti loňsku. Klíčem k úspěchu se stala akvizice Slovenských elektráren, která posouvá EPH blíže k bezemisní budoucnosti. Co to znamená pro český a slovenský trh s energiemi?