Průměrná mzda v české ekonomice vykázala v závěru loňského roku výrazný nárůst, roli sehrály mimořádné odměny ve zdravotnictví.
Meziroční nárůst průměrné nominální mzdy o 6,5 procenta byl nejsilnější od druhého čtvrtletí roku 2019, pohled na jednotlivá odvětví ale odhaluje velmi nevyrovnaný vývoj. Mzdový růst ve zdravotní a sociální péči na úrovni třicet jedna procent anebo ve vzdělávání o 10,6 procenta kontrastuje s nízkým mzdovým růstem anebo dokonce poklesem v jiných odvětvích české ekonomiky.
Meziroční růst průměrné nominální mzdy v loňském závěrečném čtvrtletí činil 6,5 procenta a vykázal tak nejsilnější dynamiku od druhého čtvrtletí roku 2019.
Reálná mzda, tedy nominální mzda očištěná o inflaci, vzrostla o 3,8 procenta, což znamená nejsilnější výsledek od prvního čtvrtletí roku 2019.Výrazně tak bylo překonáno očekávání finančního trhu, jež v případě růstu reálné mzdy činilo 1,0 procenta.
ČNB pak ve své únorové prognóze dokonce pro reálnou mzdu pro loňské závěrečné čtvrtletí čekala meziroční pokles o 0,5 procenta. Opticky velmi silný růst průměrné mzdy ale v detailech skrývá velmi nevyrovnaný vývoj v jednotlivých odvětvích tuzemské ekonomiky. Zdravotnictví a sociální služby vykázaly meziroční mzdový nárůst o třicet jedna procenta, tahounem byla výplata odměn zdravotníkům za první koronavirovou vlnu.
Dvouciferný růst průměrné nominální mzdy vykázalo také vzdělávání a blízko deseti procent byl růst mezd u administrativních a podpůrných činností. Dobře si vedly také informační a komunikační činnosti s meziročním růstem průměrného nominálního výdělku o 6,5 procenta.
Na druhou stranu, činnosti v oblasti nemovitostí vykázaly pokles mezd o 5,7 procenta, o 1,7 procenta meziročně klesl průměrný výdělek v pohostinství a stravování a mírný pokles vykázalo také peněžnictví a pojišťovnictví. V několika dalších odvětvích se procentuální nárůst meziročního výdělku pohyboval těsně nad nulou.
Vzhledem k těmto specifikům, kdy byl silný mzdový růst soustředěn do několika mála odvětví, nebude dle mého názoru ČNB mzdový vývoj za loňské závěrečné čtvrtletí vnímat jako významné inflační riziko, jakkoliv růst průměrné mzdy výrazně překonal očekávání centrální banky.
Vrátíme-li se k ekonomice jako celku, kde nárůst průměrné mzdy činil 6,5 procenta, tak celkový objem mezd v ekonomice v loňském závěrečném čtvrtletí vzrostl meziročně o 3,5 procenta s tím, jak celkový nárůst nominální mzdy musíme upravit o pokles zaměstnanosti, jenž v meziročním vyjádření činil 2,9 procenta.
Dramatický pokles zaměstnanosti hlásí odvětví ubytování, stravování a pohostinství, kde se zaměstnanost v závěrečném čtvrtletí propadla o 18,8 procenta. Administrativní a podpůrné činnosti hlásí meziroční pokles zaměstnanosti o 12,2 procenta.
Pokles zaměstnanosti se týkal většiny odvětví v tuzemské ekonomice včetně zpracovatelského průmyslu s poklesem o 4,4 procenta. Zajímavý je nárůst zaměstnanosti u činností v oblasti nemovitostí, jenž činil 14,5 procenta, což dokumentuje pokračující zájem o nákup nemovitostí.
Pokles zaměstnanosti lze čekat i v letošním prvním čtvrtletí s tím, jak bude loňský propad HDP postupně prosakovat do tuzemského trhu práce. Pokud se ale podaří dostat pandemii pod kontrolu a pokud se začne zotavovat aktivita ve službách, tak by se v dalších čtvrtletích mohla začít oživovat zaměstnanost v české ekonomice a viditelné by to mělo být zejména v roce 2022.
Za celý rok 2020 průměrná nominální mzda v české ekonomice vzrostla o 4,4 procenta, což byl nejslabší růst od roku 2016. Reálná mzda, tedy výdělek očištěný o inflaci, vzrostla o 1,2 procenta, což byl nejslabší růst reálné mzdy od roku 2013. Pro letošní rok lze čekat růst nominální mzdy v pásmu čtyři až pět procent, v reálném vyjádření by tak průměrný výdělek v ekonomice za celý rok 2021 mohl vzrůst zhruba o dvě procenta.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments
Foto: Pixabay
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
