Ekonomika se příští rok vrátí k růstu, inflace klesne

Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz čtrnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK.
„Příchod vakcíny proti nemoci Covid-19 přinesl optimističtější vyhlídky. Pandemie koronaviru sice bude stále negativně ovlivňovat tuzemskou ekonomiku v první polovině roku 2021, vyhlídky na druhou polovinu se zlepšily, a tuzemská ekonomiky by tak měla v roce 2021 růst o více než tři procenta a dále zrychlit i v roce následujícím,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
I podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by existence vakcíny proti koronaviru měla vést k postupné normalizaci ekonomické situace. „HDP by se podle našeho modelu mohl zvýšit o dvě až tři procenta po letos očekávaném poklesu o sedm procent s přispěním zejména domácí poptávky. Výrazně bude výsledek záviset na podpoře ze strany rozpočtové politiky,“ uvedl.
Na trhu práce bude podle Marka ještě doznívat letošní pokles ekonomiky. „Řada malých firem a živnostníků, které citelně zasáhla druhá vlna pandemie patrně skončí,“ odhadl. Inflace by pak podle něj měla pokračovat v poklesu, který zahájila v polovině letošního roku. Ke zpomalování inflace by přitom měly přispět ceny potravin, nižší ceny energií i fakt, že se sníží spotřební daň u motorové nafty.
Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky hrozí, že minimálně první čtvrtina roku bude stále významně ovlivněna uzavřením některých částí ekonomiky. Navíc příští rok bude poznamenán volbami do Poslanecké sněmovny, což bude provázet snaha naklonit si voliče a na druhé straně nepřivodit zdravotní katastrofu. „Ekonomika bude stále operovat hluboko pod svým potenciálem a pravděpodobně bude docházet ke zvyšování nezaměstnanosti,“ uvedl.
Sněmovnou schválený daňový balíček by měl podle hlavní ekonomky Heleny Horské přispět příští rok k růstu ekonomiky 0,7procentním bodem, ale za cenu výpadku příjmů veřejných financí zhruba 1,7 procenta hrubého domácího produktu. V případě oživení zahraniční poptávky lze podle ní letos počítat s růstem ekonomky o 2,5 procenta. „Ale velmi záleží na naši schopnosti se vypořádat s covidem a dál neprohlubovat ztráty a bolest podnikatelů a živnostníků. Jejich řady i tak bohužel prořídnou. V případě selhání, nenaplnění očekávání, bude růst ekonomiky velmi slabý, mezi jedním až dvěma procenty,“ uvedla.
Růst mezd pak bude podle Horské příští rok pod vlivem zvýšení minimální mzdy. „Větší šanci na růst hrubé mzdy tak mají pracovníci s nejnižší mzdou,“ uvedla. K vyšším výdělkům pomůže i snížení daní v rámci daňového balíčku.
„Pokud nastane zotavování, lze počítat s růstem výkonu ekonomiky čítajícím tři procenta, který ale bude do značné míry výsledkem letošní velmi nízké základny meziročního srovnání. Ani v optimističtějším scénáři proto nelze předpokládat, že by se tuzemská ekonomika plně zotavila z letošního koronavirového úderu již v roce 2021. Tak se přinejlepším stane až v roce 2022,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Výsledky vybraných ukazatelů z průzkumu MF:

Zdroj: 50. Kolokvium – průzkum prognóz makroekonomického vývoje (MF, prosinec 2020)
ČTK, Aleš Sosnovský