Vláda bude jednat o půjčce MMF za čtyřicet miliard korun, poskytla by ji ČNB

16.11.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Vláda bude jednat o půjčce MMF za čtyřicet miliard korun, poskytla by ji ČNB

Vláda by v dnes měla projednat poskytnutí půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) za 1,5 miliardy eur (zhruba čtyřicet miliard korun). Vyplývá to z informací na internetových stránkách vlády.


Materiál má ČTK k dispozici. Peníze by měly jít z devizových rezerv České národní banky. Peníze ČR půjčovala MMF i v předchozích letech. Půjčku může MMF využít až po vyčerpání dalších možností, které má k dispozici.
Výkonná rada MMF schválila v březnu návrh pro sjednávání nových bilaterálních půjček. Platnost stávajících bilaterálních půjček skončí ke konci letošního roku a je třeba zachovat i poté výpůjční kapacity MMF. Minimální platnost nových dohod je tři roky. Se souhlasem věřitelů je možné platnost dohod jednou prodloužit o jeden rok.
Materiál uvádí, že objem půjčky za ČR bude poté, co dojde k navýšení objemu peněz podle multilaterální dohody NAB, snížen na 646 milionů eur (17,1 miliardy korun). NAB (New Arrangements to Borrow) je multilaterální dohoda o poskytnutí půjčky MMF ze strany čtyřiceti jeho členských států. „ČR není jejím členem, nicméně zvýšení objemu prostředků poskytovaných v rámci NAB se promítne do výše bilaterálních půjček,“ uvádí materiál.
MMF bude moci bilaterální půjčky využít pouze v případě, že jeho ukazatel jednoroční efektivní likvidity (volných finančních prostředků) klesne pod sto miliard SDR (special drawing rights – jde o měnovou jednotku užívanou v rámci MMR). Jeden SDR odpovídá aktuálně zhruba 31,80 koruny. Zároveň jako podmínka musí být, že byl aktivován NAB.
„Bilaterální půjčky slouží MMF až jako takzvané třetí linie obrany. To znamená, že nejdříve jsou využívány zdroje z členských kvót, následně zdroje z multilaterální dohody NAB a až poté jsou využity bilaterální půjčky,“ upozornilo ministerstvo financí v materiálu. Navíc podle úřadu je MMF jeden z nejbezpečnějších dlužníků vůbec. Navíc dohody zaručují možnost okamžitého splacení na požádání v případě finančních problémů.
Podle současného modelu za Česko poskytuje půjčku Česká národní banka ze svých devizových rezerv a ušlý zisk a některé náklady hradí státní rozpočet. V souvislosti s novou bilaterální dohodou ČNB a MF uzavřou za stejných podmínek novou dohodu. ČNB tak budou ze státního rozpočtu částečně kompenzovány náklady vzniklé v souvislosti s plněním dohody, a to za podmínek, které stanovuje stávající dohoda mezi ČNB a MF z 26. září 2017. Na jejím základě jsou náklady i výnosy rozděleny rovnoměrně mezi obě instituce. „Poskytnutí státní záruky za novou bilaterální půjčku MF se s ohledem na plánované mimořádné výdaje státního rozpočtu v souvislosti s bojem s pandemií covid-19 v tomto případě nenavrhuje,“ uvádí materiál.
V předchozím období podle materiálu poskytovala ČNB tři bilaterální půjčky. První půjčka z roku 2010 činila 1,03 miliardy eur, druhá z roku 2013 1,5 miliardy eur a třetí z roku 2017 také za 1,5 miliardy eur. Od roku 2010, kdy bylo zahájeno čerpání, do konce roku 2016 vyplatilo MF na kompenzacích ČNB celkem 120,6 milionu korun. Šlo o kompenzace jen za první půjčku, druhá a třetí půjčka nebyla využita.
V případě dalších zemí připadá v rámci bilaterálních půjček například na Slovensko 1,56 miliardy eur, na Polsko 6,27 miliardy eur nebo na Německo 41,5 miliardy eur.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Důvěra na prvním místě: Co si říkají páry, které si opravdu věří?

22.09.2025, Autor: Marek Hájek

Jaké je tajemství pevných vztahů? Podle harvardských psychologů, jako jsou Dr. Robert Waldinger a Dr. Holly Parker, spočívá klíč k hluboké důvěře v pravidelných rozhovorech o deseti klíčových tématech. Pojďme se podívat, co nám věda radí a jak to funguje v českých domácnostech.

Španělská obrana v pasti: Embargo na Izrael a výzva za 2 miliardy dolarů

22.09.2025, Autor: Josef Neštický

Španělské ministerstvo obrany čelí složité situaci. Po zavedení zbrojního embarga vůči Izraeli musí nahradit klíčové vojenské technologie, což může stát až 2 miliardy dolarů. Jaké jsou důvody tohoto kroku a co to znamená pro španělskou armádu i evropský obranný průmysl?

Nvidia v šoku: Čína zakazuje AI čipy a CEO je „zklamán“

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Generální ředitel Nvidie Jensen Huang vyjádřil zklamání nad rozhodnutím Číny zakázat prodej špičkových AI čipů jeho společnosti, včetně modelu RTX Pro 6000D. Tento krok přichází v době, kdy geopolitické napětí mezi USA a Čínou stále více ovlivňuje technologický trh. 

Dánové stupňují boj proti byrokracii EU

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Dánsko se rozhodlo vzít byrokracii v Evropské unii za pačesy. S odhady administrativních nákladů dosahujících stovek miliard eur ročně a s ambiciózními plány na jejich snížení se Kodaň stává hlasem změny. Co to znamená pro české firmy a jaké jsou rizika tohoto boje?

EU plánuje další sankce proti Číně. Bude to Trumpovi stačit?

20.09.2025, Autor: Marek Hájek

Evropská unie se připravuje na další kolo sankcí proti Číně, zaměřených na firmy, které skrytě dodávají vojenské technologie Rusku. Současně na ni tlačí Donald Trump s požadavky na drakonická cla, která by mohla otřást globálním obchodem. 

EU odhalila plán, jak zasáhnout Izrael cly a sankcemi uprostřed války v Gaze

20.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie odhalila plán, jak tvrdě zasáhnout Izrael cly a sankcemi kvůli pokračující válce v Gaze. Navržená opatření, která zahrnují cla na 37 % izraelského exportu a sankce proti klíčovým politikům, však rozdělují členské státy. Jaké jsou šance na jejich schválení?

EU chce užší vztahy s Indií navzdory vazbám na Rusko

19.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie usiluje o užší vztahy s Indií, jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik světa, a to i přes její pevné vazby na Rusko. V září jsou jednání o dohodě o volném obchodu v závěrečné fázi, zatímco geopolitické napětí s USA a otázky energetické bezpečnosti Indie zůstávají na stole. Jaké šance a rizika tento krok přináší nám v Česku?

Křetínského EPH láme rekordy: Zisk 51 miliard Kč díky slovenské akvizici

19.09.2025, Autor: red

Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského hlásí za první pololetí 2025 zisk 51,4 miliardy korun, což je skokový nárůst oproti loňsku. Klíčem k úspěchu se stala akvizice Slovenských elektráren, která posouvá EPH blíže k bezemisní budoucnosti. Co to znamená pro český a slovenský trh s energiemi?