Obce podle Schillerové propad příjmů ustojí, pomoct musejí

17.05.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Obce podle Schillerové propad příjmů ustojí, pomoct musejí

Rozpočty obcí se propadnou podle odhadu ministerstva financí o jedenáct procent, takzvané stres testy přitom prokázaly, že zvládnou i patnáct procent bez zadlužování, vysvětlovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prezidentovi Miloši Zemanovi spor s obcemi o kompenzační bonus.
Ten má pomoct společnostem s ručením omezeným na úkor příjmů obcí, které se mají na výdaji podílet třetinou. Senát proto návrh v uplynulém týdnu vrátil Sněmovně. Bonus tak firmy dostanou později, než ministerstvo plánovalo.
S prezidentem ministryně hovořila i o rozpočtu. Novinářům řekla, že nevylučuje prohlubování schodku v případě propadu příjmů či další podpory firmám.
Společníci malých firem postižených koronavirem mají podle návrhu vlády dostávat stejně jako živnostníci podporu 500 korun za den. Senát ale návrh vrátil Sněmovně se změnou zdroje peněz pro výplatu příspěvku tak, aby ho vyplácel stát ze státního rozpočtu. Vládní koalice názor Senátu ve Sněmovně zřejmě přehlasuje. Podle odhadů tak přijdou obce o 11 miliard a kraje asi o čtyři miliardy korun, stěžují si, že tak nebudou mít na investice.
„Předložila jsem panu prezidentovi čísla za posledních pět let, daňové příjmy měst rostly o 44 procent, krajů o 50 procent. I s tím kompenzačním bonusem odhadujeme propad rozpočtů krajů měst a obcí asi o 11 procent a stres testy ukázaly, že i 15 procent zvládnou, aniž by se musely zadlužovat,“ řekla ministryně po jednání v Lánech novinářům. Prezident podle ní souhlasí s tím, že obce a kraje musejí investovat. Na to ale podle Schillerové dostanou přes programy připravované ministerstvem pro místní rozvoj víc, než o kolik přijdou kompenzačním bonusem.
„Shodli jsme se na tom, že je zásadní, aby se v příštích letech hodně investovalo, a to nejen ze státního rozpočtu, ale i z rozpočtů obcí a krajů. Je třeba dát impulzy do těchto rozpočtů, abychom společně ekonomiku podpořili,“ uvedla Schillerová k debatě s prezidentem. Podle ní nešlo malým firmám pomoct jinak než ze sdílené daně. Kraje a obce se na bonusu budou podílet třetinou. „Ale to jsou společnosti s ručením omezeným, které v těch městech a obcích žijí a platí tam daně,“ uvedla. Stát podle ministryně nemá žádný tak velký příjem, aby bylo možné to z něj vzít.
„Panu prezidentovi jsem říkala, že my připravujeme masivní dotační podporu investičních projektů, která bude odpovídat tomu, co jsme vzali ze sdílených daní na kompenzačním bonusu,“ uvedla.
S prezidentem a jeho poradním sborem hovořila i o změnách státního rozpočtu. Ministerstvo financí kvůli koronaviru dvakrát zvýšilo očekávaný deficit letošního rozpočtu z původních 40 miliard na 200 a později na 300 miliard korun. Schillerová v rozhovoru s novináři nevyloučila ještě další zvýšení schodku, pokud se ukáže, že kvůli epidemii koronaviru dál klesnou příjmy rozpočtu, neporostou výdaje, jako příklad uvedla další pomoc firmám prostřednictvím programů ANTIVIRUS. „To mohou být velké rozpočtové zásahy, a to musíme do celého rozpočtu zasadit,“ uvedla.
Zeman tento týden v rozhovoru s ČTK řekl, že letošní deficit 300 miliard může při rozumném hospodaření stačit a nebude nutné ho znovu zvyšovat. Stát by ale podle něj neměl budoucnost projídat pouhými provozními výdaji a měl by najít prostor k úsporám. Pro oživení ekonomiky po pandemii by podle Zemana bylo nejvhodnější zajištění dostatku dlouhodobých úvěrů s nízkým úročením a odloženou dobou splatnosti. Stát by měl na tyto úvěry podle něj poskytnout garanci. O postupu vlády bude se svým poradním sborem příště jednat s vicepremiérem Karlem Havlíčkem (za ANO).
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Důvěra na prvním místě: Co si říkají páry, které si opravdu věří?

22.09.2025, Autor: Marek Hájek

Jaké je tajemství pevných vztahů? Podle harvardských psychologů, jako jsou Dr. Robert Waldinger a Dr. Holly Parker, spočívá klíč k hluboké důvěře v pravidelných rozhovorech o deseti klíčových tématech. Pojďme se podívat, co nám věda radí a jak to funguje v českých domácnostech.

Španělská obrana v pasti: Embargo na Izrael a výzva za 2 miliardy dolarů

22.09.2025, Autor: Josef Neštický

Španělské ministerstvo obrany čelí složité situaci. Po zavedení zbrojního embarga vůči Izraeli musí nahradit klíčové vojenské technologie, což může stát až 2 miliardy dolarů. Jaké jsou důvody tohoto kroku a co to znamená pro španělskou armádu i evropský obranný průmysl?

Nvidia v šoku: Čína zakazuje AI čipy a CEO je „zklamán“

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Generální ředitel Nvidie Jensen Huang vyjádřil zklamání nad rozhodnutím Číny zakázat prodej špičkových AI čipů jeho společnosti, včetně modelu RTX Pro 6000D. Tento krok přichází v době, kdy geopolitické napětí mezi USA a Čínou stále více ovlivňuje technologický trh. 

Dánové stupňují boj proti byrokracii EU

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Dánsko se rozhodlo vzít byrokracii v Evropské unii za pačesy. S odhady administrativních nákladů dosahujících stovek miliard eur ročně a s ambiciózními plány na jejich snížení se Kodaň stává hlasem změny. Co to znamená pro české firmy a jaké jsou rizika tohoto boje?

EU plánuje další sankce proti Číně. Bude to Trumpovi stačit?

20.09.2025, Autor: Marek Hájek

Evropská unie se připravuje na další kolo sankcí proti Číně, zaměřených na firmy, které skrytě dodávají vojenské technologie Rusku. Současně na ni tlačí Donald Trump s požadavky na drakonická cla, která by mohla otřást globálním obchodem. 

EU odhalila plán, jak zasáhnout Izrael cly a sankcemi uprostřed války v Gaze

20.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie odhalila plán, jak tvrdě zasáhnout Izrael cly a sankcemi kvůli pokračující válce v Gaze. Navržená opatření, která zahrnují cla na 37 % izraelského exportu a sankce proti klíčovým politikům, však rozdělují členské státy. Jaké jsou šance na jejich schválení?

EU chce užší vztahy s Indií navzdory vazbám na Rusko

19.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie usiluje o užší vztahy s Indií, jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik světa, a to i přes její pevné vazby na Rusko. V září jsou jednání o dohodě o volném obchodu v závěrečné fázi, zatímco geopolitické napětí s USA a otázky energetické bezpečnosti Indie zůstávají na stole. Jaké šance a rizika tento krok přináší nám v Česku?

Křetínského EPH láme rekordy: Zisk 51 miliard Kč díky slovenské akvizici

19.09.2025, Autor: red

Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského hlásí za první pololetí 2025 zisk 51,4 miliardy korun, což je skokový nárůst oproti loňsku. Klíčem k úspěchu se stala akvizice Slovenských elektráren, která posouvá EPH blíže k bezemisní budoucnosti. Co to znamená pro český a slovenský trh s energiemi?