Rozpočtová rada: Veřejné finance jsou dlouhodobě neudržitelné

12.06.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Rozpočtová rada: Veřejné finance jsou dlouhodobě neudržitelné

České veřejné finance zůstávají při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dlouhodobě neudržitelné.

Ve své druhé Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to uvedla Národní rozpočtová rada. Ministerstvo financí ke zprávě uvedlo, že nejde o žádné nové zjištění, jelikož na problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí upozorňuje. Nicméně zprávu přivítalo jako užitečnou pro probíhající diskusi o stavu veřejných financí.
Dluh veřejných financí by podle zprávy dosáhl především kvůli stárnutí populace při zachování nynější situace v roce 2069 až 222 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země Evropské unie. Zároveň rada upozornila, že zpráva není odhadem faktického vývoje, ale jen simulací. „To číslo ale pouze ukazuje na rozsah problému a ne to, že takový dluh doopravdy bude. On nebude,“ uvedl člen rozpočtové rady Jan Pavel.
Veřejný dluh v poměru k HDP má ČR aktuálně 32,7 procenta a v EU je jeden z nejnižších. EU požaduje podle současných pravidel dluh země pod 60 procenty HDP.
Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že zpráva se v zásadě neliší od obdobných závěrů Evropské komise či jiných mezinárodních institucí týkajících se této problematiky. Problémem podle něj je ale to, že pod pojmem penzijní reforma se obvykle rozumí zavedení soukromého spoření a oslabení průběžného systému. „Pod pojmem penzijní reforma bychom však měli chápat představení strategie platné napříč vládami, jak se bude česká ekonomika s problémem stárnutí postupně vyrovnávat,“ řekl.
Zadlužení veřejného sektoru by podle zprávy při současném stavu zůstalo přibližně do poloviny 30. let stabilizované. Zákonem stanovená tzv. dluhová brzda 55 procent HDP by podle rady byla překonána kolem roku 2047. Při překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
Zpráva dále uvádí, že počet starobních důchodců bude na vrcholu kolem roku 2059, kdy jich bude 3,2 milionu, tedy zhruba o třetinu více než dnes. Zároveň počet lidí v produktivním věku bude klesat.
MF dnes v souvislosti se zprávou upozornilo, že společně s ministerstvem práce a sociálních věcí předložilo do mezirezortního připomínkového řízení Zprávu o stavu důchodového systému České republiky, která slouží vládě k rozhodnutí, zda je pro udržitelnost penzijního systému potřebná korekce věkové hranice. „Přestože samotné svázání věku odchodu do důchodu s průměrnou délkou života nevyřeší dlouhodobou udržitelnost kompletně, je nenahraditelným opatřením, které snižuje deficity důchodového systému v dlouhém horizontu až o cca 80 miliard korun v dnešních cenách,“ uvedlo MF.
Rovněž simulace ve zprávě rozpočtové rady ukázala, že realistická změna pouze jednoho parametru, jakým je důchodový věk, nemůže sama o sobě české veřejné finance přenést na udržitelnou dráhu.
Seidler v této souvislosti upozornil, že výdaje na důchodový systém by se při navyšování odchodů do důchodu zvýšily z 8,5 procenta HDP na 12 procent HDP. „To z pohledu současných cen znamená nárůst nákladů o zhruba 180 miliard korun, přitom najít několik miliard navíc na neočekávané výdaje je již nyní problematické,“ uvedl.
Zatímco v říjnové zprávě využila rada expertně upravenou vysokou variantu demografické projekce ČSÚ z roku 2013, v aktuální zprávě využila demografickou projekci ČSÚ vydanou v listopadu 2018. Ta je optimističtější ohledně stárnutí populace.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Důvěra na prvním místě: Co si říkají páry, které si opravdu věří?

22.09.2025, Autor: Marek Hájek

Jaké je tajemství pevných vztahů? Podle harvardských psychologů, jako jsou Dr. Robert Waldinger a Dr. Holly Parker, spočívá klíč k hluboké důvěře v pravidelných rozhovorech o deseti klíčových tématech. Pojďme se podívat, co nám věda radí a jak to funguje v českých domácnostech.

Španělská obrana v pasti: Embargo na Izrael a výzva za 2 miliardy dolarů

22.09.2025, Autor: Josef Neštický

Španělské ministerstvo obrany čelí složité situaci. Po zavedení zbrojního embarga vůči Izraeli musí nahradit klíčové vojenské technologie, což může stát až 2 miliardy dolarů. Jaké jsou důvody tohoto kroku a co to znamená pro španělskou armádu i evropský obranný průmysl?

Nvidia v šoku: Čína zakazuje AI čipy a CEO je „zklamán“

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Generální ředitel Nvidie Jensen Huang vyjádřil zklamání nad rozhodnutím Číny zakázat prodej špičkových AI čipů jeho společnosti, včetně modelu RTX Pro 6000D. Tento krok přichází v době, kdy geopolitické napětí mezi USA a Čínou stále více ovlivňuje technologický trh. 

Dánové stupňují boj proti byrokracii EU

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Dánsko se rozhodlo vzít byrokracii v Evropské unii za pačesy. S odhady administrativních nákladů dosahujících stovek miliard eur ročně a s ambiciózními plány na jejich snížení se Kodaň stává hlasem změny. Co to znamená pro české firmy a jaké jsou rizika tohoto boje?

EU plánuje další sankce proti Číně. Bude to Trumpovi stačit?

20.09.2025, Autor: Marek Hájek

Evropská unie se připravuje na další kolo sankcí proti Číně, zaměřených na firmy, které skrytě dodávají vojenské technologie Rusku. Současně na ni tlačí Donald Trump s požadavky na drakonická cla, která by mohla otřást globálním obchodem. 

EU odhalila plán, jak zasáhnout Izrael cly a sankcemi uprostřed války v Gaze

20.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie odhalila plán, jak tvrdě zasáhnout Izrael cly a sankcemi kvůli pokračující válce v Gaze. Navržená opatření, která zahrnují cla na 37 % izraelského exportu a sankce proti klíčovým politikům, však rozdělují členské státy. Jaké jsou šance na jejich schválení?

EU chce užší vztahy s Indií navzdory vazbám na Rusko

19.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie usiluje o užší vztahy s Indií, jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik světa, a to i přes její pevné vazby na Rusko. V září jsou jednání o dohodě o volném obchodu v závěrečné fázi, zatímco geopolitické napětí s USA a otázky energetické bezpečnosti Indie zůstávají na stole. Jaké šance a rizika tento krok přináší nám v Česku?

Křetínského EPH láme rekordy: Zisk 51 miliard Kč díky slovenské akvizici

19.09.2025, Autor: red

Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského hlásí za první pololetí 2025 zisk 51,4 miliardy korun, což je skokový nárůst oproti loňsku. Klíčem k úspěchu se stala akvizice Slovenských elektráren, která posouvá EPH blíže k bezemisní budoucnosti. Co to znamená pro český a slovenský trh s energiemi?