Na platy zdravotníků půjde příští rok o šest miliard korun navíc

Celkově se podle dohody zdravotních pojišťoven se zástupci jednotlivých oblastí péče rozdělí 320 miliard korun, což je o dvacet miliard více než letos. Vyplývá to z úhradové vyhlášky, která stanovuje rozdělení peněz na rok 2019. Včera vyšla ve Sbírce zákonů.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) o tom informoval i sociální partnery na zasedání tripartity. Odbory ale ani dnes s vládou nedospěly k dohodě na růstu platů ve zdravotnictví.

„Nedohodli jsme se, přesto věřím, že dohoda možná je,“ uvedl po jednání odborový předák Josef Středula. Vojtěch zopakoval, že je otevřen k jednání, ale nemůže měnit dohody se všemi poskytovateli péče. Vláda nabídla přidat sedm procent, odbory chtějí deset procent. Zároveň by podle kabinetu nemělo být přidávání plošné, ale mělo by směřovat na zaměstnance ve zdravotnictví s nižšími příjmy.
„(Vyhláška) poprvé obsahuje dohody všech segmentů poskytovatelů zdravotní péče. Zákon říká, že úhrady se budou stanovovat dohodou mezi poskytovateli a pojišťovnami bez zásahu politické vůle. Nicméně toto ustanovení nebylo nikdy naplňováno. Všichni až dosud spoléhali na to, že ministr rozhodne,“ uvedl Vojtěch k úhradové vyhlášce v tiskové zprávě.
Vyhláška zohledňuje nutné výdaje, jako je například růst nákladů na moderní léčiva, příplatky pro zdravotníky pracující ve směnném provozu nebo zákaz zubních plomb z váženého amalgámu pro děti a těhotné, který zavedla Evropská unie. Zbývající peníze, které budou ve zdravotnictví navíc, rozdělily pojišťovny tak, že všechny segmenty dostanou o pět procent víc, než měly letos.
„Snažili jsme se jako ministerstvo apelovat na poskytovatele a zdravotní pojišťovny, aby se nebavili jen o tom, zda bude navýšení pět nebo šest procent, ale aby do dohod promítli také kvalitativní kritéria nebo kritéria, cílící na lepší dostupnost zdravotní péče,“ dodal ministr.
Podařilo se podle něj do dohod prosadit například bonifikaci praktických lékařů, ambulantních specialistů nebo gynekologů s delší ordinační dobou, peníze navíc dostanou také ošetřovatelé v domácí péči za práci o víkendu a v noci nebo péči o těžce nemocné pacienty.
Peníze na platy v nemocnicích budou o šest miliard vyšší než loni. Úhradová vyhláška počítá s navýšením příplatku sestrám pracujícím ve směnném provozu o pět tisíc korun měsíčně, sanitářům a dalšímu personálu o dva tisíce korun. Ministerstvo bude dále navrhovat, aby tarifní část platů zaměstnanců ve státních nemocnicích rostl o sedm procent. U sester tvoří tarif asi 60 procent výdělku, u lékařů asi polovinu.
Odbory připomínají, že předchozí vláda jim slíbila desetiprocentní růst odměn tři roky po sobě. Zdravotnictví se současnými odměnami podle nich nemůže konkurovat výrobní sféře nebo obchodním řetězcům. „Plošný desetiprocentní nárůst by vyžadoval, aby nemocnice veškeré peníze rozdělily na platy, a už by tak nezbylo například na rozvoj nemocnice, centrovou léčbu, inovace či zlepšení podmínek pro pacienty a zaměstnance,“ dodal ministr.
Odbory uvedly, že chtějí také do nemocnic posílat kontroly z inspektorátů práce. Chtějí upozornit na nedodržování zákoníku práce kvůli maximálnímu počtu odpracovaných přesčasových hodin nebo zvedání těžkých břemen. Přestože jsou od poloviny srpna ve stávkové pohotovosti, stávka podle nich není možná. Podle ministra by další nátlakové akce v době, kdy jde do zdravotnictví rekordní částka, byly nepatřičné.
Průměrný výdělek zdravotníka zahrnuje tarif i všechny odměny, náhrady a příplatky, které představují velkou část hrubého platu. Průměrný hrubý plat sester byl loni podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky necelých 28 500 korun. Ve státní nemocnici měly sestry průměrně 30 866 korun, v nestátní 25 434 korun. U lékařů to bylo asi 69 300 korun ve státní a 61 500 korun v nestátní nemocnici. Nastupující lékaři mají plat od 27 tisíc korun.
ČTK